Na místě dnešní Legerovy ulice stávaly ještě v polovině 19. století městské hradby, na místě dnešního domu pak Bastión svatého Bartoloměje. Hradby se začaly postupně bourat po roce 1860, aby byl umožněn rozvoj pražské aglomerace. Zbytky hradeb včetně střílen je možno dodnes vidět ve sklepě domu, ve vinárně Legenda. Z velmi kvalitního hradebního zdiva a kamene (opuka) byly také později zbudovány základy dnešní budovy.
Rohovou parcelu na křižovatce ulic na rohu Táborské ulice (dnes Legerova) a Vávrovy třídy (dnes Rumunská) pak zakoupili manželé Václav a Marie Friedländerovi a vystavěli zde dnešní dům. Kolaudační listinu podepsal tehdejší pražský starosta dne 12. července 1893. Václav Friedländer byl významný pražský stavitel a zdejší dům si vystavěl pro sebe a svou rodinu. Dům byl původně obytný, ale v jeho přízemí byly již od počátku restaurace a obchod. Manželé Friedländerovi pak v domě bydleli a nad hlavním vchodem si můžete i dnes prohlédnout emblém s jejich iniciálami . Václav Friedländer zemřel roku 1909, jeho žena Marie 1921. Dnešní majitelé domu jsou jejich potomky.
Po první světové válce došlo k připojení Královských Vinohrad a dalších předměstí k Praze a v souvislosti s tím i k přejmenování ulic. Táborská ulice byla přejmenována na Legerovu na počest Louise Légera, francouzského slavisty a profesora pařížské Sorbonny, který se dlouhá léta zasazoval o sebeurčení českého národa a přátelil se s našimi předními politiky včetně T. G. Masaryka. Vávrova třída pak byla přejmenována na Rumunskou na počest našeho vítězného spojence z uplynulé světové války. V meziválečném období pak byla v domě restaurace s ruskými specialitami, která byla rovněž společenským centrem ruských emigrantů.
V únoru roku 1945 se obyvatelé domu po ohlášení spojeneckého náletu ukryli do sklepa. Po několika minutách se rozlehla tak ohlušující detonace, že všichni předpokládali, že se dům zřítil následkem zásahu leteckou pumou. Jednalo se však o dům protější, v němž je dnes samoobsluha. Z domu zůstal stát jen hlavní světlík.
V roce 1960 přešel dům v Legerově ul. č. 39 do vlastnictví státu. Koncem desetiletí pak unikl zkáze podruhé. V souvislosti se stavbou metra a Nuselského mostu se totiž počítalo s vybouráním bloků mezi ulicemi Legerovou a Sokolskou a architektonické modely nového uspořádání oblasti Karlova již byly veřejně vystavovány jako hotová věc. Naštěstí k bourání nakonec nedošlo, ale nájemníci byli z domu vystěhováni a dům byl přidělen n. p. Metroprojekt jako kancelářská budova. Z restaurace se stala závodní jídelna Národního výboru v Praze 2. V roce 1973 byly otevřeny první část trasy C pražského metra, Nuselský most a také Severojižní magistrála.
Na konci roku 1991 byl dům restituován a následně prošel rozsáhlými opravami, jejichž vyvrcholením byly obnovená fasáda a opětovné otevření restaurace v dubnu 1993 (ta byla předtím více než 10 let mimo provoz). V roce 1997 byl uveden do provozu nový hydraulický výtah od firmy VVS - České výtahy.
Dne 1. 4. 2001 byly po náročné přestavbě podkroví a střechy uvedeny do provozu ubytovací pokoje penzionu Březina a dům tak získal další, ubytovací funkci.
V roce 2002 zahájila provoz dnešní restaurace Legenda a brzy se po zásluze stala jednou z nejoblíbenějších pražských restaurací. V únoru 2006 přibyla k restauraci ještě podzemní vinárna a musicbar. Velkoryse řešené sklepy v budově, 6 m hluboké, našly konečně odpovídající uplatnění. Letní zahradní restaurace je pak dokladem, že i uprostřed nejrušnější části hlavního města lze vytvořit příjemný klidný kout, kde je navíc v létě báječný chládek.
V roce 2008 došlo k plné automatizaci zdejší plynové kotelny a následně bylo zavedeno i měření tepla na jednotlivých radiátorech. Díky domu došlo ke snížení spotřeby zemního plynu na vytápění o více než 20 %.
